Poskytni kočce lásku a ona se postará o tvou duši.
Dopis milé
Čest vítězům, sláva poraženým.
Milá Floppynko. Pofňukávám, pobrekávám, smutně mňoukám. Bojím se Ti napsat. Ale děda mě neustále nutí: „Co se bojíš, poseroutko? Ty bys nedovedl říct o kočičí ruky ani za nic. Já vím, je to těžký, žádat o ruku královny, ale Floppynka za to stojí.“ - „Nojo, dědo, ale když ona je ten vítěznej vítěz a teď bude chodit s nosánkem nahoru. Možná mě už ani neodepíše. Fňuk.“ - „Hele, kámo, nepopotahuj a jdi si vzít kapesník. A pak se hned dej do psaní, rozumíme? Takovýho nekňubu by nechtěla žádná. Tak se vzkocouři a dej se do tlapkání. Počítač budu za chvíli potřebovat pro sebe. Tak ať to klape. Jasný?“
Tak Ti Floppítko moje a naše - babičky a dědy - milované, gratuluji k výhře. Já taky jednou vyhrál. Ale to bylo jen za obyčejnou fotku. Ale Ty jsi dokonce točila film! Byl tam štáb, osvětlovači, skriptka, určitě i maskěrka (blbost; Ty jsi hezká i bez maskérky) a hlavně režisér. Jak jsi s nimi vycházela? Určitě Tě měli rádi a jak Tě znám, roli jsi se vůbec, ale vůbec nemusela učit. Bylo to přirozené. Prostě rozená herečka. A víš Ty, že i ženský, tedy dvounožkyně, hrají opravdovou kopanou? Bojím se, aby Tě nechtěl nějaký klub zlanařit. To víš. Vidina velkého přísunu nejlepších kapsiček je velká. Ještě bych bral, kdyby Tě někdo požádal o souhlas na reklamu. To bych všude rozmňoukával že Tě znám. Že jsme kamarádi a jestli by Ti chtěli napsat, tak se budu moc a moc rozmýšlet dát jim Tvoji adresu.
Mockrát jsem se ptal: „A dědo, proč si nekoupíš kameru? Zveřejňovali ti fotky v novinách a časopisech, určitě bys uspěl i s videem.“ - A děda na to: „Micínku, nezlob se. Bylo by to zbytečné vydání. Těch peněz za nic. Radši ti koupím kapsičky. S tebou bych mohl točit akorát pohádku o Šípkové Růžence. Tam bys vynikl jako křoví, řečeno filmařskou hantýrkou. Ta role by ti určitě vyhovovala. Spát a spát. A až by tě probudili, spal bys dál. Až budou točit pohádku o kocourovi, který prospal celý život, tak tě přihlásím do konkurzu. Tam to všem natřeš. Budeš jednička jako je teď Floppynka.“ - Děda má asi pravdu. Rád spím. Moc rád.
Jo. Toto všechno se mě honí hlavičkou. Ani nejsem schopný Ti napsat že bráchanec Šmudlík už má svoji stránku ve Zlaté knize. Že strejda mu už založil fotoalbum. Má tam 3 fotky, další připravuje děda. A taky už má svůj Deníček. Prostě spousta novostí, které ale překonalo Tvoje vítězství na Festivalu 2008 Modrého kocouře. Ale o tom až někdy jindy. Mňauky a pozdravuj paní režisérku a majitelku Floppystudia.
Napište nám:
Kočičáci
Vyhledávání
Anketa
Kolik šelem kočkovitých žije u Vás v jedné domácnosti?
-
1
16% -
2
9%
-
3
5%
-
4
3%
-
5
2%
-
6 a více
3%
-
Máme malý útulek..
2%
-
Máme velký útulek !
2%
-
Jsem poslední přeživší dvounožec. Pomoooc !!!
59%